Závod o kvalifikaci na ECCHJ na jezeře Katlov 2019

 

Závod o kvalifikaci na ECCHJ na jezeře Katlov

Poslední víkend v březnu jsme se já a můj parťák Filip vypravili na finálový závod o
poslední volné místo na kvalifikaci o juniorský evropský šampionát. V závodě se bodovaly tři
nejtěžší ryby. Podmínkou pro zvážení ryby bylo, aby měla minimální délku 60cm. Vyjeli
jsme v pátek hned po obědě, abychom k jezeru přijeli dříve. Jelikož je to pro nás nová a
neznámá voda, měli jsme čas si vodu v klidu prohlédnout a vytipovat pár zajímavých míst.
Po příjezdu na Katlov jsme se ohlásili u správce a šli na obchůzku. Jezero jsme si v
klidu prošli, prohodili pár slov s rybáři a pomalu se vraceli k autu. Říkali jsme si, že molo
číslo 12 by pro nás mohlo být tím nejlepším. Když i ostatní závodící dorazili na místo, šlo se
losovat. Losování však neprobíhalo klasickým způsobem, ale v podobě "minisoutěže".
Jednalo se o soutěž v hodu kobrou. Každý tým dostal dvacet kuliček boilies a musel se co
největším počtem trefit na terč. S Filipem jsme měli štěstí a i když ne příliš vysokým počtem
zásahů terče, byl náš výsledek nejlepší. Díky tomu jsme měli možnost si vybrat lovné místo.
Po dotazu jaké místo si zvolíme, jsme neváhali a vybrali si molo s číslem 12. Po
nastěhování na molo Filip připravil pruty a já jsem mezitím namíchal methodmix Spice od
Borabaits, za mě perfektní krmeni na závody. Nakrmili jsme. Než jsme se však nadáli, bylo
šest hodin a to znamenalo začátek závodu. Montáže letěli do vody. Na nich naši favoriti, kde
na první udici je Q7 Krab na druhé udici letošní novinka Q9 černá višeň a na třetí udici nesmí
chybět ananasová popka.
Bylo před námi 42 hodin nonstop chytání. Na první rybu jsme však museli dlouho
čekat. První noc byla bez ryby, i když jsme věřili, že něco přijde. Ale marně, i přes veškerou
naši snahu. Naštěstí rybu nechytil ani jiný team, a jelikož se s Filipem nikdy nevzdáváme, tak
jsme zkoušeli, co se dalo. Kombinovali jsme nástrahy. Měnili návazce. Vymýšleli nové věci.
Zkoušeli měnit lovná místa. Házeli blízko i do dálky. Rybu jsme se snažili najít kdekoliv.
První záběr přišel až 24. hodinu závodu, byl to krásný lín, ale bohužel to nebyla ryba,
kterou jsme potřebovali. Tak jsme ho spolu se vzkazem, ať pošle nějakého kamaráda kapra
pustili zpět do jeho vodní říše. Před námi byla ještě jedna další, ale zároveň poslední noc.
Nepřipouštěli jsme, že bychom v noci nezvládli udělat rybu. Přes den svítilo silně sluníčko,
které nemělo na Filipa dobrý dopad. Bolela ho hlava a nebylo mu vůbec dobře. Poslal jsem ho
spát, aby si odpočinul a že když bude potřeba, tak ho vzbudím. Přehodil jsem všechny pruty a
dokrmil je dvěmi raketkami methodmixu s partiklem.
Odbilo deset hodin večer. Ve 22:45 si říkám: „pruty nechám do 23:00 a pak je znovu
přehodím." Sedím v bivaku, dělám nový návazec s nadějí, že nám přinese rybu. Stále
kontroluji čas. Podíval jsem se na hodiny. Bylo jedenáct hodin, čas na přehození. Něco ve
mně mi ale říká, ať tomu dám ještě 5minut. V tu chvíli to přišlo. Hlásič s brzdou se rozezní a
já vybíhám k prutu. Zvedám prut a na jeho konci cítím rybu. „YES!!!" Zavolám. „Konečně to
přišlo!“ Při zdolávání mi ryba dvakrát zajela za umělou hranu, která byla přibližně 30m od
břehu. Vzbudil jsem Filipa. I on měl obrovskou radost, ale ještě nebylo vyhráno. Rybu
musíme dostat do podběráku. Z vázky jsme rybu úspěšně dostali, až do podběráku.
Měli jsme první rybu a zároveň i první rybu závodu. Nebylo to žádné monstrum, ale
byla bodovaná. Krásný, dlouhý šupináč s kratší hlavou a dlouhými vousky. Zavolali jsme
rozhodčí, kteří rybu zvážili a zapsali. Kapr měl 9,1kg. Sebral halibut peletu s ananasovou
popkou a poslal nás do čela závodu. Rybu pouštíme a radujeme se z toho, že jsme jediný team
s rybou.
Co jsme ale nechtěli. Pět minut na to sousední team začal zdolávat také rybu. Byl to
kapr z 8,7kg. Naštěstí pro nás byl menší, ale za hodinu táhli dalšího kapra s váhou 6,2kg.
Tímto se dostali před nás. Naše umístění na 1. místě tak netrvalo dlouho. My s Filipem, jak už
jsem říkal, se nevzdáváme. Kluci ze sousedního teamu byli dlouho před námi. Během noci                                                                                                   jsme chytili, už jenom pár dalších línu. Ty bohužel pro nás neměli v závodě žádný význam.
My jsme to stále nevzdávali. Dobře jsme věděli, že ryba může přijít kdykoliv. Také přišla.
Dvě hodiny před koncem závodu se swinger přilepil k prutu. Zvedám prut a v tu chvíli
začal souboj, který jsme museli vyhrát. Ryba se však snažila o pravý opak. Prvně byla
k nezastavení. Když se mi ji konečně povedlo zastavit a otočit, tak se pro změnu opět dostala
za hranu. Tam strávila dobrých 15 minut než jsme ji vyprostili. Po vyproštění se zamotala do
jiného pruhu a zdolávání se zase opět ztížilo o další olovo.
Po přitažení ryby ke břehu souboj pokračoval. Kapr ještě párkrát poodjel. Nakonec
díky té nejlepší spolupráci mého parťáka jsme ji společně zdolali a dostali do podběráku. Byl
z toho krásný kapr vážící 14,5kg. Zobnul si Q9 Višeň a vrátil nás tak zpátky do čela závodu.
Tam jsme se udrželi až do konce, od kterého nás dělilo pouhých 1,5 hodiny.
V neděli, ve 12 hodin odpoledne čas vypršel. Závod skončil. Nikdo už nechytil jinou
rybu a my se mohli radovat z 1. místa a postupu na kvalifikaci na ECCHJ. Ta nás čeká 18.-
21.4. 2019. Už se s Filipem těšíme na další krásné zážitky, ryby a hlavně spousty srandy.

S pozdravem za team Borabaits Kuba a Filip.